Author Archives: monika.ambrozova

HOME OFFICE bez malin

Date
Posted by
HOME OFFICE bez malin

Co teď zažíváme, není „home office“. Nemůžeme se divit, že nám nezabírají tipy, jak pracovat doma, které vycházejí z doby před koronavirem.

Už jste někdy jedli horké maliny bez vanilkové zmrzliny?
Nebo dokonce bez malin?

Tak takhle se cítím, když někdo označuje současnou práci z domova v době nařízené celostátní karantény za „home office“. Jako kdybych jedla horké maliny bez malin…

O home office něco vím, pracuji z domu už 13 let. To, co dnes zažíváme, NENÍ home office. Základní ingrediencí práce z domu je SVOBODA, o tu jsme v době karantény přišli.

HOME office je, když:

  1. pracujete doma, děti jsou ve škole, máte 100% KLID NA PRÁCI.
    Chodíte pracovat domů, abyste unikli hluku v kanceláři. Abyste dokončili něco, na co se potřebujete absolutně SOUSTŘEDIT, široko daleko není nikdo a nic, co by vám v tom zabránilo. Kromě vás a vaší (ne) chuti pracovat.
  2. vám NENÍ nařízen. Zvolíte si ho VĚDOMĚ A DOBROVOLNĚ.
    Je tam moment volby a svobodného rozhodnutí. Není tam nátlak ani příkaz. Rozhodnutí „pracovat doma“ vychází z vás osobně.
  3. si můžete udělat PAUZU, podle toho, jak vám jde práce od ruky.
    Ne, když potřebujete zadat dětem úkoly, nebo zamíchat rajskou v hrnci. Můžete pracovat v souladu se svým biorytmem a dostupnou energií (lidskou i nelidskou).
  4. když můžete pracovat a KAMKOLIV odejít v oblečení, které CHCETE, (neobratná narážka na roušku) a vrátit se k práci, když se ROZHODNETE.
    Můžete být třeba v pyžamu nebo „haute couture“ obleku. Sedět u stolu, na střeše, na záchodě, a nebo jít do oblíbené kavárny a zajistit si tak pravidelný přísun tekutin i inspirace.

Není to vždycky jen vanilková zmrzlina z té nejlepší smetany, ale sem tam spolknete dost kyselé nebo ještě nezralé maliny. I to zrníčko umí nepříjemně zaskočit. 

V každém případě to, co teď zažíváme, není „home office.“ Nemůžeme se divit, že nám NEZABÍRAJÍ tipy, jak pracovat doma, které vycházejí z doby před koronavirem. Jsme JINDE. Ještě nevím kde, ale jsme jinde.

Přišli jsme o SVOBODU a tato ztráta hlavní lidské potřeby
pořád běží někde na pozadí.

Ztratili jsme svobodu a máme STRACH, co bude dál.
Strach je emoce, která do práce patří jen tak akorát.
Když je ho moc, svazuje, ochromuje, snižuje schopnost koncentrace. Teď jsme dostali XXL porci.

Prostě si myslím, že místo rad, JAK PRACOVAT DOMA,
bychom měli dostat radu, jak se vyrovnat se ztrátou svobody
a co si počít s obavami. To jsou ty maličké strachy uvnitř nás, nad kterými obvykle mávneme rukou.

Svoboda mi chybí, moc. Možná o to víc, že jsem si dobrovolně zvolila život na volné noze. Proto si stýskám slovy LERMONTOVA:

Svoboda v práci i v pohybu mi chybí tak moc, že když jsem si přečetla citát Benjamina Franklina, řekla jsem si,
že na tom asi něco bude…

Ten, kdo se ve jménu bezpečnosti vzdává SVOBODY, nezaslouží si ani svobodu ani bezpečnost.

BENJAMIN FRANKLIN

3 tipy pro rodiče

Téma UČÍM (TĚ) DOMA:
V čem potřebujete mít jasno, když začnete doma učit své dítě.

Fotka od 0fjd125gk87 z Pixabay

⑴
Určete si pevnou dobu, kdy se budete učit.

Začněte se učit každý den ve stejnou hodinu, třeba od 9 do 12. Dělejte přestávky, klidně držte rytmus výuky a přestávek, jak je dítě zvyklé z kamenné školy. Učte se každý den od pondělí do pátku. O víkendech odpočívejte.

Můj tip pro rodiče:

Rodič není v této situaci sám, jsme v tom spolu – naše děti i my. Nehrajte si na hrdiny a rozdělte si se svými dětmi úkoly. Pověřte je hlídáním přestávek, nechejte je vybrat melodii zvonění, nařídit budík, připravit nebo uklidit pomůcky. Na pravidlech se předem dohodněte. Mějte „tajné“ heslo, pro případ, že bude jeden z vás unavený, protože jsme v náročné době. Buďte k sobě navzájem laskaví a přesto důslední.

*Sára mi už dřív říkala, že by ten jejich rozvrh ze školy trochu předělala. Teď máme šanci. Vzaly jsme si její školní rozvrh, na kartičky přepsaly předměty (abychom zachovaly opakování v týdnu), Sári si to poskládala, jak chtěla. Teď je spokojená. Já taky.

⑵
Udělejte si jedno sběrné místo
(inbox)

Vytvořte si jedno místo (např. pořadač), kam budete dávat všechno, co přijde ze školy. Na začátku pořadače vložte list s přehledem zadání všech úkolů. Je to takový „úkolníček“, se kterým budete průběžně pracovat. Zapisujte do něj nové úkoly, odškrtávejte, co je hotovo. Vyplněný seznam můžete třeba jednou týdně ofotit a poslat učiteli, ať ví, jak se vám daří.

Můj tip pro rodiče:

Když přijde zadání úkolu, zapište ho (vy nebo dítě) do seznamu úkolů. Na konci každého učebního dne, seznam aktualizujte. Projděte společně, co je hotové a promluvte si o tom, co vás čeká příště. Zeptejte se dítěte, co se mu dnes na učení s vámi líbilo nejvíc, co by udělalo jinak. Řekněte i vy jemu své dojmy.

⑶
Mějte odvahu se zeptat
(učitele, dítěte, ostatních rodičů)

Když přijde zadání úkolu, podívejte se, jestli máte vše, co ke splnění úkolu potřebujete. Když zadání nerozumíte, zeptejte se dítěte, jak tomu rozumí ono, nebo kontaktujte učitele. Vyplatí se mít od učitele informaci o konzultačních hodinách. Pokud ho nemáte, vyžádejte si ho.

Můj tip pro rodiče:

Na učení nejsme sami. Máme k ruce své děti, jejich učitele, spolužáky, ostatní rodiče. Své dítě můžeme pověřit, aby posílalo ofocené úkoly učiteli, aby si s ním domluvilo konzultaci, když je třeba. Můžeme se propojit s ostatními rodiči, abychom si učení usnadnili. Můžeme pomoci s učením dětí rodičů, kteří chodí do práce (např. když se učím se svým dítětem, může být další on-line např. skype).

Nejsem v krizi, tříbím se

Date
Posted by
Nejsem v krizi, tříbím se

Otevírám knížku Brené Brown „DARY NEDOKONALOSTI“. Jsem u předmluvy
a vypadá to nadějně. Velmi nadějně. Prý nejsem v krizi středního věku, ale TŘÍBÍM se.

Tříbení je „čas, kdy člověk cítí zoufalé volání k životu, jaký CHCE žít, a nikoli k takovému, jaký se od něj očekává. Tříbení je doba, kdy vás svět vyzývá, abyste zapomněli na to, kým byste podle svých představ měli být, a PŘIJALI TO, KÝM JSTE.“

Brené Brown mluví o svém soukromém tříbení. O tom, jak se jednoho dne POŘÁDNĚ naštvala a rozhodla se na sobě zapracovat. A na konci této tvrdé práce byla podle svých slov zdravější, radostnější a vděčnější než kdy dřív a …

…poprvé v životě mi bylo dobře v mé vlastní kůži.
Naučila jsem se víc starat o to, jak se cítím, a méně o to, „co si pomyslí lidé.“ Vytyčila jsem nové hranice a postupně se zbavovala své potřeby všem se zavděčit, podávat výkony a být dokonalá. Začala jsem říkat „ne“ spíše než „jistě“ (a pak být naštvaná).

Uvažuji takto, TŘÍBENÍ zní rozhodně líp než krize středního věku.
Raději se budu tříbit, než plácat v krizi. Slyším tam víc naděje a taky vidím světlo na konci tunelu.
Uvidím, co dalšího v knížce objevím. Určitě se o to s Vámi opět podělím.

Příjemnou neděli,
Monika Ambrožová

Za peníze od Ježíška si kupte štěstí

Date
Posted by
Za peníze od Ježíška si kupte štěstí

23. prosince jsem si v knihovně vyzvedla svou hromádku knížek a obřadně jsem ji vyskládala u postele. Možná byste teď čekali, že napíšu něco ve stylu: a leží tam dodnes, ale ne, ne. Navzdory dvěma několikahodinovým svátečním obědům, chytání padajících opiček a uspávání delfína, otevírám už druhou knížku.

O té první dočtené, ještě někdy napíšu, ale u té druhé jsem to nevydržela a píšu hned. To kdybyste náhodou dostali od Ježíška peníze: “ A… kup si něco na sebe.“, protože toto je rozhodně mnohem, mnohem lepší investice.

Přečetla jsem 4 stránky a mám pocit, že paní Barbora, se mnou vstává, chodí do práce, vyzvedává dítě ve školce, mluví s mým manželem… Chvílemi se směju na celé kolo, chvílemi zírám do zdi a jen tak si přemýšlím.

Možná znáte ten pocit, kdy listujete knížkou a občas se podíváte dopředu, kolik ještě stránek zbývá do konce. Je to zajímavé, ale už se to nějak táhne. Tak toto není ten případ. Spíš ten druhý, kdy se vám svírá srdce, že jste už zase zhltli další kapitolu.

Je to knížka ze života, o životě a o štěstí. O tom, jak jít štěstí naproti. A čte se jako po másle. No řekněte sami:

A právě v tu chvíli jsem se uviděla. Nejhorší byl ten výraz. Podrážděný, vzteklý, naštvaný. Výraz, o němž jsem si nikdy nemyslela, že bych ho taky mohla mít. Přesně takhle se tváří všichni ti lidé, které potkáváte ve městě a nechápete, proč se tváří tak příšerně. Neměla jsem o nich nejlepší mínění. Teď jsem zjistila, že jsem jedna z nich. Kolik času denně asi trávím s tímhle výrazem na obličeji, napadlo mě. Jak často mě s ním vidí moje děti?
A zároveň mi došlo: tahle chvíle, kdy v tlačících botách vystupuju z tramvaje a otráveně pokřikuju na své děti, je kus mého života. Není to jen nějaký bezcenný oslí můstek mezi časem, který trávím v práci a časem, který trávím doma. Není to díra, která se NEPOČÍTÁ.
Je to součást mého života.“

Prostě,
jděte do knihkupectví a kupte si Šťastnou knihu od Barbory Šťastné.
Stojí to za to. Já si ji taky koupím, abych ji měla při ruce, když to méně šťastné na mne přijde.

A klidně mi napište, jak se vám čte.

Monika Ambrožová

Dárek KÁVA s koučem

Date
Posted by
Dárek KÁVA s koučem

Přemýšlíte o speciálním dárku pro svého manžela, manželku, šéfa, šéfku, kamaráda, kamarádku?

Tak tohle ho (ji) zaručeně dostane:
60minut povídání s poradcem na téma kariéra, komunikace, nebo psychologie osobnosti.
Budeme mluvit o tom, co obdarovaného trápí, bere mu energii a zkusíme najít cestu, jak vyjít ven ze začarovaného kruhu.

Aby to byl opravdu dárek od Vás pro něj (ni),
vymyslete své OSOBNÍ věnování.
Například:  „Věnuji člověku, kterého MÁM RÁDA.“

Skutečná hodnota tohoto dárku je nevyčíslitelná.
Za dárkový poukaz zaplatíte 800,- Kč.

Objednání je jednoduché.
Stačí napsat na ambrozova.monika@prolektory.cz,
nebo zavolat na 606 29 39 19.

Snímek3Snímek2