Sebedůvěra, sebejistota, sebevědomí – tři slova, která se často objeví v diskusi na školení komunikace, time managementu i motivace.
Souvisí s pocitem vlastní hodnoty, důstojnosti a jedinečnosti. S pocitem, do kterého se nerodíme, ale učíme se mu. Získáváme ho prostřednictvím svých rodičů. Jejich výrazů v obličeji, slov, gest i ochoty „zúčastněně“ naslouchat našim myšlenkám, pocitům a přáním. Jsou to malé kousky mozaiky, které se podepisují na tom, nakolik se přijmeme takoví, jací jsme. Bereme se a jsme bráni vážně.
Anselm Grün ve své knížce MOC NAD BEZMOCÍ varuje před negativními poselstvími rodičů: „Na to jsi ještě moc malý. To nemůžeš. Jsi moc hloupý. Jsi moc pomalý. Moc nad vším přemýšlíš. Ty to nikdy nepochopíš….“
„Tyto a další věty udusí každý pocit vlastní hodnoty. Dítě automaticky přijímá zprávu rodičů a prohlubuje ji. Má dojem, že se k ničemu nehodí, že je příliš pomalé, že jiní to umějí lépe atd. Tak nemůže růst žádný cit pro vlastní zvláštnost. Úsudky rodičů dítě natolik shazují, že se cítí jedinečné nanejvýš v negativním smyslu. Cítí se pak jako poslední smetí, jako nejhloupější, jako nejhorší…“
Vyrosteme a své pošramocené sebevědomí si neseme s sebou. Jsme dospělí. Umíme se tvářit sebejistě. Ale slabé sebevědomí občas prosvitne například v nezvládnuté komunikaci v práci, manželství, neschopnosti vážit si svého času a určovat priority v pracovních úkolech, neschopnosti říkat klidné NE…
Jak říká Anselm Grün: „Nikdy není pozdě se pocitu vlastní ceny naučit a posilovat ho, V každé době je možné nedostatečnou komunikaci nahradit komunikací pozitivní.“
Pokud chcete pracovat se svou sebedůvěrou, nebo pomoci svým zaměstnancům posílit sebevědomí, napište mi a já Vám ráda připravím sérii konzultací, nebo školení na míru.