Jenom, když jsem si představila, že bych konečně ukázala, co ve mně skutečně je, ROZBUŠILO se mi srdce.
Byl to nával euforie a strachu. Výbušná směsice, která mne na několik hodin naprosto vzala dech. Psala jsem jako o život. Na rovinu: byla jsem v tu chvíli posedlá, dočista smyslů zbavená.
Moc si z toho dne nepamatuji.
Jen vím, že jsem přestala přemýšlet nad tím, že TO ještě přece není hotové. Psala jsem a soustředila jsem se jen a jen na to, že píšu. Na to, že KONEČNĚ opravdu p í š u.
Strach, co by na to řekli lidi, když to přece ještě není úplně vyladěné… Jestli vůbec najdu nějakého vydavatele… Tak ten strach, který mne roky paralyzoval, protože jsem mu to dovolila. Přesně tento strach jsem si postavila přímo před sebe (najednou byl nějaký menší) a nadrzo mu řekla: „No a? Risknu to.“
Myslíte, že jsem se zbláznila?
Možná to tak vypadá a možná je to pravda.
Stalo se to, když jsem otevřela knihu Austina Kleona UKAŽ, CO DĚLÁŠ! Aneb 10 způsobů, jak sdílet svou kreativitu a nechat se objevit.
Jedním slovem: báječná.
Nakopne Vás k akci.
Zbavíte se strachu ukázat, co umíte.
Najednou zjistíte, že je fajn si s někým povídat o tom, na čem právě pracujete, i když to ani zdaleka není hotové. Přestanete se bát, že na Vaší práci někdo najde nějakou muchu. Že do světa vpouštíte něco nedokonalého. Protože na tom přece ještě pracujete. Je to prototyp Vašeho nového produktu, služby.
Konečně bez obav necháte své zákazníky nahlédnout pod pokličku. Což je něco, po čem oni opravdu touží. Nebo právě (a díky Vám) zjistí, že po tom touží.
Uleví se Vám, protože jste doteď v hlavě nosili skvělý nápad. Byli jste uchváceni jeho genialitou. Nevěděli jste, jak ho pustit do světa. Báli jste se, aby Vás někdo nepředběhl.
Ulevilo se Vám, protože už je to venku a zveřejněním toho, co připravujete, jste se zavázali k jeho uskutečnění.
Toto všechno můžete cítit, když si přečtete knížku Austina Kleona.
Dám za to ruku do ohně.
Po jejím přečtení jsem se rozhodla, že kromě 1000 uběhnutých kilometrů, napíšu svou první knížku. Skutečnou. Ne jen skripta, i když to byla taky výborná zkušenost.
A rozhodla jsem se, že knížka bude o mé vášni k time managementu. Co mne k němu přivedlo, proč si myslím, že je to bezvadná věc, jenom se to divně jmenuje.
Už nechci být jen lektorkou, která sní o tom, že píše. Chci být spisovatelkou, která dělá „zatraceně“ skvělá školení.
Držte mi palce a já držím palce Vám. Jestli máte něco, do čeho se chcete už delší dobu pustit, udělejte to! Ten pocit je k nezaplacení.
A když to nevyjde? Vlastně je to docela fajn koníček ;-), co říkáte?
Hezký víkend,
Monika
