23 zabijáků prokrastinace S.J. Scotta

Snažíte se zlepšit svůj styl práce? Už jste prošli školením na Time Management a netušíte, jak začít?

Osobně doporučuji soustředit se 1 měsíc na uskutečnění jedné jediné změny ve svém (pracovním / soukromém) životě. Chtít udělat více změn najednou se často nepodaří. A ještě bych přidala čtení podobně orientovaných knih, které Vás budou na cestě k cíli povzbuzovat. Jednu takovou jsem právě dočetla.

J. Scott popisuje ve své knížce 23 dobrých návyků, jak bojovat s odkládáním důležitých úkolů.

Začíná důrazem na jednoznačné pojmenování opravdu důležitých úkolů (Paretovo pravidlo 80/20). Líbí se mi, jak tento naprosto zásadní předpoklad povedeného time managementu zdůrazňuje a jak jednoduše popisuje, jak to udělat: napsat vše co denně dělám – zakroužkovat důležité – nedůležité předat nebo vyškrtnout – vykomunikovat s šéfem.

Nic co byste neznali z jiných příruček, že? Ale je to příjemné opakování. Navíc pan Scott dodává, že tento proces opakujeme pokaždé, když dostaneme nový úkol. Ten můžeme přijmout, ale vždy jej musíme nahradit za jeden starý (vyřídit, nebo předat).

Místo techniky ABCD (rozdělení úkolů podle priorit) pan Scott popisuje techniku MIT (Most Important Task). Spočívá v určení 3 nejdůležitějších úkolů na další den: určit – seřadit podle priorit – začít pracovat na 1 až do úplného splnění – pokračovat 2, 3 – pak ostatní. Tuto techniku mám ráda. Používám ji u sebe i klientů.

Knížku doporučuji.  Je to příjemné opakování těch nejdůležitějších pravidel. Navíc v ní najdete několik naprosto konkrétně popsaných technik, které skutečně fungují.

Já osobně vyzkouším techniku POMODORO: napsat úkoly podle důležitosti – nastavit čas na 25 minut – pracovat na prvním úkolu do zaznění signálu – 5 min přestávka – pracovat dalších 25 minut na stejném úkolu. Opakovat tak dlouho, až je úkol hotový. Po 4 POMODORO udělat delší pauzu 15-30minut…. Přidáte se?

Kniha: Jak získat sebedůvěru

Jak získat sebedůvěru v práciKdyž chceme zapracovat na svém sebevědomí, základem je poznání vlastních pocitů, myšlenek a schopností.

Proměnu máme ve svých rukách. Potřebujeme „jen“ vědět KAM chceme své sebevědomí dostat a mít dostatek odvahy ke změně.

Je to náročná cesta plná nástrah. Abychom je překonali, můžeme povolat na pomoc svůj VZTEK. Vztek totiž přináší značné množství energie, která posiluje vůli věci změnit.

Takže se klidně zdravě naštvěte a pokud hledáte další tipy, jak posilovat svou sebedůvěru, přečtěte si knížku Elke Nürnberger: Jak získat sebedůvěru. Klíč k životu podle vlastních představ. Koupit ji můžete například zde.

Nebo mi napište. Promluvíme si, nebo Vám můžu připravit školení.

Kniha: Sebedůvěra v práci
Autor: Elke Nürnberger
Grada 2011

 

Kniha: Najděte si svého marťana

najděte si svého marťanaPodle psychologa Marka Hermana má každý z nás v sobě malé dítě, malého marťana, vnitřní hlas. Když mu umíme naslouchat, dokážeme mluvit s marťany druhých lidí. Dokážeme je zaujmout.

Sympatická knížka z oblasti psychologie a mezilidských vztahů vám napoví, co je klíčem k osobní spokojenosti (sebepoznání :-). Jak porozumět tomu, co říkají ostatní. Jak si dávat reálné cíle a mnoho dalších cenných informací.

Kniha je napsaná srozumitelně a poutavě. Pomůže každému, kdo potřebuje pochopit zásadní motivy jednání druhých lidí, ale i svého. I když to na první pohled nevypadá, na své si přijdou lidé pracující v úzkém kontaktu se zákazníky (obchodní zástupci, manažeři…).

Na začátku knížky autor vysvětluje základy „marťanštiny“. Malý marťan má rád oční kontakt, úsměv. Rád slyší své jméno. Potěší ho, když umíme naslouchat. Příjemně se ho dotýkáme (v obchodním kontaktu – podání ruky). Má rád představy, příběhy, příklady. Když si může něco hned sám osobně vyzkoušet. Může se na nás spolehnout (plníme své sliby). Umíme ho ocenit. Je vám to povědomé? Ano, základy „marťanštiny“ jsou základy efektivní komunikace, které tak často slyšíte třeba na školení prodejních dovedností.

Knížka vstupuje do oblasti psychologie osobnosti. Popisuje klíčové momenty pro náš zdravý duševní vývoj. Pomůže vám pochopit, proč lidé reagují tak jak reagují.

Pro každého lektora je důležitý výrok: „nemůžeme se učit, když jsme ohroženi na životě“ (máme hlad, klesla nám hladina cukru v krvi, jsme unavení). To jsou skutečně důležité momenty pro vytvoření takové atmosféry, aby školení mělo efekt.

Autor: Marek Herman
Olomouc: Hanex, 2008. 2.vydání. ISBN 978–80-7409–023-3

Kniha: Já jsem OK, ty jsi OK

já jsem okNadčasová kniha dr. Thomase Harrise o transakční analýze. Získat ji, je už zase možné (vyšla v roce 2018, nakladatel Omega).

Nabízí detailní plán mysli, přesný a srozumitelný slovníček, kterému porozumí opravdu každý. Pomůže pochopit obtížné situace, do kterých jste se dostali a nabídne praktické rady, jak je v budoucnu úspěšně řešit.

Podle T. Harrise jsou v každém z nás tři stavy (RODIČ, DÍTĚ, DOSPĚLÝ), které ovlivňují způsob, jak jednáme v konkrétních situacích. Vznikají nahráváním skutečných zážitků, které jsme zaznamenali do mozku. Nejvýznamnější z nich se staly do našeho pátého roku. Jednotlivé záznamy nikdy nemůžeme smazat, ale můžeme se rozhodnout, že je vypneme.

RODIČ je jedinečnou sbírkou nahrávek, v nichž hrají klíčovou roli naši rodiče. Jejich osobní příklady, výroky pravidla, zákony a domněnky, které jsme u nich viděli a slyšeli. Mnoho z rodičovských dat spadá do kategorie „jak se co dělá“ (jak se vysmrkat, jak si ustlat, jak přejít přes cestu). Jsou to velmi užitečná data, pomocí kterých se dítě učí. Člověk, jehož prvotní instrukce byly příliš intenzivní, však může mít s přehodnocováním starých způsobů jednání v budoucnu značné potíže.

DÍTĚ nahrává naše reakce na to, co vidíme, slyšíme, cítíme a chápeme. Je to vzácné skladiště kladných dat jako je tvořivost, zvědavost, první objevy. Bezstarostné dítě je takové, které zjistí, že většina RODIČE je spolehlivá…říkali mi pravdu, můžu se na to spolehnout.

DOSPĚLÝ je naší osobní myšlenkovou představou o životě. Kontroluje staré informace, třídí je pro další použití. Rodí se v nás přibližně kolem desátého měsíce, kdy zjišťujeme, že můžeme pohybovat s předměty a pohybovat se.

Autor: Thomas. A. Harris
Praha: Pragma, 1997, s. 311. ISBN 80-7205-508-9.

Cítit se jako smetí, jako nejhloupější, nejhorší

Sebedůvěra, sebejistota, sebevědomí – tři slova, která se často objeví v diskusi na školení komunikace, time managementu i motivace.

Souvisí s pocitem vlastní hodnoty, důstojnosti a jedinečnosti. S pocitem, do kterého se nerodíme, ale učíme se mu. Získáváme ho prostřednictvím svých rodičů. Jejich výrazů v obličeji, slov, gest i ochoty „zúčastněně“ naslouchat našim myšlenkám, pocitům a přáním. Jsou to malé kousky mozaiky, které se podepisují na tom, nakolik se přijmeme takoví, jací jsme. Bereme se a jsme bráni vážně.

Anselm Grün ve své knížce MOC NAD BEZMOCÍ varuje před negativními poselstvími rodičů: „Na to jsi ještě moc malý. To nemůžeš. Jsi moc hloupý. Jsi moc pomalý. Moc nad vším přemýšlíš. Ty to nikdy nepochopíš….“

„Tyto a další věty udusí každý pocit vlastní hodnoty. Dítě automaticky přijímá zprávu rodičů a prohlubuje ji. Má dojem, že se k ničemu nehodí, že je příliš pomalé, že jiní to umějí lépe atd. Tak nemůže růst žádný cit pro vlastní zvláštnost. Úsudky rodičů dítě natolik shazují, že se cítí jedinečné nanejvýš v negativním smyslu. Cítí se pak jako poslední smetí, jako nejhloupější, jako nejhorší…“

Vyrosteme a své pošramocené sebevědomí si neseme s sebou. Jsme dospělí. Umíme se tvářit sebejistě. Ale slabé sebevědomí občas prosvitne například v nezvládnuté komunikaci v práci, manželství, neschopnosti vážit si svého času a určovat priority v pracovních úkolech, neschopnosti říkat klidné NE…

Jak říká Anselm Grün: „Nikdy není pozdě se pocitu vlastní ceny naučit a posilovat ho, V každé době je možné nedostatečnou komunikaci nahradit komunikací pozitivní.“

Pokud chcete pracovat se svou sebedůvěrou, nebo pomoci svým zaměstnancům posílit sebevědomí, napište mi a já Vám ráda připravím sérii konzultací, nebo školení na míru.