Sobota ráno.
Vybíhám. Nechávám za sebou horu nevyžehleného prádla. Pocit, že MUSÍM upéct buchtu, než všichni vstanou. Běžím hlava nehlava. Má hlava. Ať se v ní všechny pocity důležitých věcí na sobotu ráno třeba zblázní.
První zatáčka.
Pořád se mi vtírá myšlenka na neupečenou buchtu. Zase válka PRIORIT. Tak dobře. Pryč černé myšlenky. Kšá. Zatočím s vámi. Stačí zase JEDNA dobře položená otázka: „Kolik pozitivní energie mi přinese těchto 54 minut parádního ranního běhu?“ Jak dlouho mi vydrží? Jak dlouho by mi vydržel dobrý pocit z dobře vyžehleného prádla? Hm? 5 minut?
Cítím vůni deště.
V noci pršelo. Je mi SKVĚLE. Tak skvěle, že už si do SVÉ hlavy nepustím ani stín provinilosti. Miluji podzim. Barvy, vůně, listí pod nohama. BLAHO. Soustředím se na dýchání. Jsem TADY a TEĎ. Otevírám do široka OČI a zvedám hlavu. Chce se mi smrkat. Přede mnou je kopec. Nahoře zastavím a vysmrkám se. Hlas v hlavě říká: „Nezastavuj se. Musíš běžet. Ztratíš tempo.“ A druhý hlas oponuje: „Když se vysmrkáš, trochu protáhneš svaly, budeš mít čistou hlavu a líp se TI poběží.“ „Nezastavuj. Lidi si řeknou, no jo, je tlustá. Šla běhat a nezvládá to. Nemá na to.“ „Nejsi tlustá. Jsi, jaká jsi. Vykašli se na to. Hele už se blížíš nahoru. Zastav a vysmrkej se.“
Smrkám.
Kdyby měly myšlenky nohy, řekla bych: „TRHNĚTE si.“ Ale jsou to moje myšlenky. Já jsem si je vytvořila. Já jsem jim dala SVŮJ hlas. Myšlenky tvoří pocity a POCITY ovlivňují naše jednání. Jednáme, jak jsme si to vymysleli. Takže KDO si má vlastně trhnout?
Já.
Škubu celým tělem ostošest. Pomáhá to. Vybavuje se mi jedna podobná technika na uvolnění vzteku. Až TO na vás přijde, začněte vyskakovat do vzduchu a u toho silně tleskejte do dlaní. Opakujte do úplného zadýchání. Mělo by to povolit. Nebo něco jiného: vezměte žvýkačku a USILOVNĚ A VIDITELNĚ žvýkejte. Zapojte všechny svaly v obličeji. Jak se cítíte? Zabralo to? A co třeba „ďábelský obličej“? To se dělá takto. Stoupnete si před zrcadlo. Uděláte co nejošklivější grimasu. Vydržíte. Povolíte a znovu. A znovu a znovu.
Až budu mít VZTEK, rozhodně to zkusím. Prý každý člověk zažívá během dne asi 7 záchvatů zlosti a vzteku. Možnost trénovat je tedy na obzoru. Raději zkusím všechny tři techniky NAJEDNOU. Pro jistotu. A budu se dívat CELOU dobu do zrcadla. Přísahám. Snad se rozzuřím někde poblíž.
Teď ale ne. Je mi PARÁDNĚ.
Vyběhaná. Osprchovaná. Stírám poslední voňavé kapky z těla. Zapínám žehličku a jdu na to.