Nedalo mi to a pátrala jsem dál ve světových zprávách o štěstí a to, co jsem se dočetla v loňské zprávě, mne jemně řečeno překvapilo.
V Číně se potvrdilo, že štěstí si za peníze nekoupíš. Lidé si prostě na vyšší příjem rychle zvyknou. Mají pak ještě vyšší touhy … a taky strach. To mne přiznám nenapadlo… Zajímavá myšlenka.
Tady je její stručné zdůvodnění:
„Lidé se totiž o to více bojí nové konkurence a neúspěchu a znervózňuje je, že jejich okolí bohatne také. To všechno vede naopak k pocitům úzkosti a nejistot.“
Hm, to zní logicky, že?
Co dělá lidem v Číně štěstí? Je to jistota stálého příjmu, rodinný život a pevné zdraví.
To si myslím máme hodně podobné.
Co mám ale rozhodně jinak je konstatování, že pro lidi z Číny nejsou politické a občanské svobody, nerovnost, nebo kvalita ovzduší až tak zásadní.
Konkrétně se v článku říká:
„Věci, na kterých lidem nejvíce záleží, jsou ty, které ovlivňují jejich každodenní život. Jsou to věci, o kterých si myslí, že je mají nebo že by je měli mít pod kontrolou,“ stojí ve zprávě.
„Když nemám žádnou práci, koho zajímá, jestli je čistý vzduch a voda?“, dodává zjednodušeně na vysvětlenou Fej.
Mám to jinak.
Už je to 10 let co jsem se dobrovolně rozhodla vzdát jistoty stálého příjmu. O to větší štěstí zažívám u každé nové zakázky, kterou získám a vymazlím si ji do posledního detailu. Jsem šťastná, že si můžu rozhodovat o tom, kdy/jak/s kým/ a na čem budu pracovat.
A hlavně…. jsem šťastná pokaždé, když cítím čerstvý vzduch
(v přírodě i politice).
Takže já mířím rozhodně na vzduch, co Vy?
Monika
P.S. Tady najdete článek, ze kterého jsem citovala
https://zpravy.aktualne.cz/…/r~db17b5ba106c11e782e80025906…/
A tady ještě pro zájemce posílám odkaz na letošní ŠŤASTNOU ZPRÁVU: http://worldhappiness.report/